Yellow Block očima Frankieho
Písek. V očích, v uších, v puse, všude. Nejde vytřást, oklepat, splachnout. Rimini je tady se svojí pískovou záplavou čtyřiceti týmů v open kategorii, kam vyrazil i český tým Yellow Block v sestavě čtrnácti lidí.
Po dlouhé cestě a popříjezdovém spánku nás čekal krátký trénink a klasická přivítací párty. V pátek jsme začínali ve velkém větru s favority skupiny Stinks. začali jsme útokem proti zóně, dostali se těsně k bodu, ale na konci zahodili. Stinks měli se skórováním stejný problém a asi po pěti turnoverech dali bod. Bohužel naše formace s větrem v zádech nedokázela skórovat z prvních čtyřech pokusů ani jednou a skóre 0:8 začínalo vypadat hrozivě. Na konci jsme skórovali tři body a prohráli 3:11. Bylo vidět, že máme problémy s hrou ve větru, ale hlavně s nesehraností týmu. Disk jsme drželi příliš dlouho a tím se dostávali do těžkých situací.
Druhý zápas proti Chip Butty jsme jasně vyhráli 15:3. V sobotu ráno nás čekali polští Inglourious Basterds a už po prvních pár bodech bylo výsledku jasno. Basterds se nedokázali vyrovnat s naší obranou a následné útoky jsme jistě proměnili. Víc jsme se začali koncentrovat na zápas a Afrodiziak, který nás mohl posunout do horního poolu.
Stejně jako první den jsme se bohužel nedokázali vyvarovat individuálních chyb, které nás srazily k prohře 4:9. Na této úrovni se prostě každá zbytečná chyba krutě trestá a my vždy soupeři nabídli disk zadarmo. Bylo vidět, že se stále po halové sezóně hledáme a že jsme se ještě nestačili přeorientovat na ultimate, kde nestačí jen čekat na dobrou přihrávku, ale je potřeba si ji vybojovat. V dolním poolu jsme všechno jistě vyhráli, ale takové zápasy tým nepotěší.
Proto jsem se soustředili na druhý zápas v neděli, což byla baráž o horní šestnáctku s německými Hardfish, kteří byli sice oslabeni o nejlepšího hráče Phillise, který hrál za německý výběr Inside Rakete, ale posíleni o dva veterány z WallCity vypadali velmi silně. Zápas začal v trošku silnějším větru. Hardfish skórovali svůj první bod a pak ještě jeden po našich zbytečných záhozech. Potom se ale situace začala obracet a my začali mít navrch. Náš útok normální lajnou začínal pěkně navazovat a snad po každé obraně jsme skórovali. Zápas skončil 12:7 v náš prospěch a povzbudil naše seběvědomí do dalšího (a bohužel posledního) zápasu.
V tom na nás čekali rakouští Flugsaurier, tým plný mladých a skvěle sehraných hráčů. Věděli jsme, že proti jejich poachované obraně měli problém všechny týmy na turnaji a že nás čeká těžký zápas. Dvakrát jsme ztratili útok, ale v dalších bodech jsme si dokázali vzít obranu a srovnali na 2:2. Měli jsme další šanci na zvrat, ale neproměnili jsme obranu a ještě zkazili útok. Od stavu 2:4 si týmy potvrzovaly svoje útoky a pokud je zkazily, dokázali si vzít obranou svůj bod zpět. Flugsaurier byli silnější v těľkých hodech (overy, dluhé), my zase v trpělivosti a sehranosti proti zóně. Zápas skončil 7:9 a bylo jasné, že Yellow Block se v první desítce neumístí.
V pondělí na nás čekali Britští Huck "n Sea a na šanci zahrát si proti britskému ultimate jsme se těšili. Bohužel se ráno zvedl velmi silný vítr a začalo hustě pršet, takže jsme za stavu 0:1 pro soupeře a zatím deset minut trvajícím druhém bodu zápas ukončili smírnou remízou 0:0. K dalšímu zápasu jsme již nenastoupili, protože nebylo jasné, s kým a proč máme v tom počasí vůbec hrát. Nakonec jsme tak obsadili 13. - 16. místo, podle oficiálních výsledků jsme skončili šestnáctí. Celkový dojem z turnaje není nic moc, hráli jsme z devíti zápasů pět, které byli úplně zbytečné (vyhráli jsme o deset a více bodů) a počasí nám poslední den vůbec nevyšlo. Na druhou stranu jsme měli možnost konečně hrát ultimate venku a nabudit se na nastávající venkovní sezónu.
Hot Beaches očima Míši
Pátek
HB - Dumps (It.) 10:1
Jednodušší zápas na rozjezd, hrály jsme proti holkám s ročníkem narození 1991-1996. Rozhodně to z naší strany nebylo bez chyb, ale proti nezkušeným soupeřkám to stačilo. Italky měly pár nesmyslných hlášek, které jsme přičetly mládí a nejmenovanému trenérovi. Snad z toho vyrostou.
HB - Tequila Boom Boom (It.) 8:12
Po zápase o ničem na nás nastoupily místní holky zvyklé hrát v písku a ve větru, nestačily jsme si na to zvyknout. Nejvíce nás potrápila kapitánka s velmi italským jménem Frida Svensson.
HB - Strandperle (Něm.) 14:8
Příjemný a bezproblémový zápas, vůbec si nevybavuji nějaký postřeh ze hry.
Sobota
HB - Copenhagen (Dán.) 9:8
Pokud si dobře pamatuju, tak jsme to otočily minimálně o čtyři body. Jeden z těch zápasů, kde, ač od začátku prohráváte, víte, že nakonec si vítězství vezmete vy. Naštěstí se tak stalo.
HB - Dyki Krali (Ukr.) 10:2
Na mladé Ukrajinky jsme nasadily zónu a ta jim nedala šanci se prosadit.
HB - The Have (VB) 6:5
První zápas v aréně. Nakonec jsme se tam zabydlely a sehrály tam i všechny naše další zápasy. Hodně moc foukalo, tušily jsme, že to bude o tom, komu se podaří skórovat proti větru. To se nakonec oběma týmům podařilo hned dvakrát a my navíc vyhrály flip. :)
Neděle
HB - Yaka (Fr.) 10:3
Mocný pivot našich soupeřek odnesl Martiny zlomený nos a Zuz opuchlý horní ret. Pak už jsme je markerovaly ze dvou metrů. :)
HB - Super Hot Pot (Mezin.) 6:9
Výborný a těžký zápas. Ač jsme hrály proti mezinárodnímu týmu, u kterého jsme mohly doufat v nesehrannost, byly holky individuálně velmi silné, skvěle házely, rychle běhaly, skákaly obranné rybky.
Pondělí
HB - CUSB DDT (It.) 8:5
Poté, co přišli kluci zplihlí a zmoklí po nedohraném zápase do hotelu, nevěděli jsme, bude-li se vůbec o třetí místo hrát. Nakonec jsme dostaly zprávu, že se vítr i déšť utišily a hrát se bude. Cíl byl jasný - bronz a dokázat samy sobě, že jsme měly i na finále. Podařilo se.
V kategorii Mixed se objevili slovenští Golden Ants, obsadili 18. místo z 28 týmů.