Znalost pravidel je jeden z prvních bodů definujících Spirit of the game a nikoliv náhodou je uváděna před ostatními lidskými ctnostmi, jako férovost, pravdomluvnost atd. Znalost pravidel je z hlediska Spirita dokonce důležitější, než písnička v kolečku. Bohužel, kdo pravidla nečetl, ani neví, že je to v nich napsáno. Tato rubrika tu není od toho, aby nahradila poctivou četbu pravidel, ale aby vás k ní pobídla. Doufejme, že bude dostatečně inspirativní.
První díl začneme poněkud netradičně. Místo osmělování se na mělčině úvodu do pravidel a obecných řečí, skočíme rovnou po hlavě do hluboké vody. Záminkou k první kapitole Okénka je totiž vydání nové verze pravidel WFDF pro rok 2009.
Světová federace létajícího disku (WFDF) mění v posledních letech pravidla poměrně často. To může vyvolávat určité zmatení mezi hráči, kteří se pak na hřišti hádají o tom, podle které verze pravidel nahlásili ten faul, popř. že to pravidlo už neexistuje, protože bylo před měsícem zrušeno. Valná většina zkušených hráčů v ČR sotva někdy pravidla četla a o změnách se dozvědí tak maximálně z doslechu. Pro začínající hráče pak nekonečné debaty na hřišti a v hospodě musí znít jako špatně vyslovovaná korejština.
V častých změnách pravidel je však třeba vidět především cílenou snahu Federace pravidla zpřehlednit, zaktualizovat a v neposlední řadě zmenšit propast, která je dělí od severoamerických pravidel UPA (Ultimate Players’ Association). Vedle těch vypadala pravidla WFDF ještě nedávno poměrně humpolácky a je dobře, že si že se s tím WFDF snaží něco dělat.
Většina posledních změn je formálních, napravují chyby ve formulacích, některá pravidla zpřesňují a vypouští zbytečné dodatky. Dohromady se v nové verzi objeví 7+1 změna, které významněji ovlivní hru. Sedm je rovnou v platnosti, osmá je zatím návrh, který mohou národní federace zavést do svých soutěží, aby ověřily, zda funguje. Předpokládáme, že ČALD zavede i osmou změnu již do pravidel letošní české ligy, proto si zde představíme všech osm změn najednou.
1. Chyby markera nezastavují hru. Po druhém nahlášení chyby musí marker začít počítat od jedné (čl. 15.2. a 18.1.)
Pravidlo 15.2. rozděluje porušení pravidel (breach) do dvou kategorií - přestupky (violations) a chyby (infraction). České verze nových termínů jsou zatím pracovní a v oficiálním překladu se možná objeví v jiné podobě.
Základní rozdíl je v tom, že přestupek zastavuje hru a chyba nikoliv. Chybou se rozumí přestupky markera, (definuje pravidlo 18.1.) a kroky házeče. Všechna ostatní porušení pravidel, včetně faulů, jsou přestupky a zastavují hru. Chyba zastavuje hru pouze tehdy, je-li kontestována.
Příklad: Máte disk, přiběhne k vám marker a během dvou vteřin vám napočítá 6. Zahlásíte „rychlé počítání“. Marker, znalý pravidel, odečte dvě vteřiny a počítá „pět, šest, sedm…“, ale za vteřinu už je zase na osmi, tak znovu zahlásíte „rychlé počítání“. Dříve by se situace hodnotila jako faul, hra by se zastavila a po checku by marker počítal od jedné. Nyní sice stále musí počítat od jedné, ale bez toho, aby se hra zastavila (a tedy bez checku). Totéž pochopitelně platí i pro dvojité bránění, obkročení pivotovací nohy, výhled a ovinutí.
2. Nahlášení kroků, kdy házeč neodhodil disk, nezastavuje hru, počítání se zastavuje a házeč posune pivotovací nohu zpět na místo, které mu ukáže marker (čl. 15.2. a 18.2.7.)
Pravidlo vyplývá ze stejného rozdělení přestupků, které jsme zmínili v minulém bodě. Házeč nesmí pochopitelně odhodit disk v době, kdy je zastaveno počítání a on vrací nohu na původní pivotovací bod. Vrácení nohy na místo, které marker při hlášení kroků ukáže, a obnovení počítání musí proběhnout bez jakéhokoliv zdržování.
Příklad: Máte disk, naznačíte na mohutný dlouhý backhand, přičemž posunete pivotovací nohu. Marker si toho všimne a zahlásí kroky. Dříve by se zastavila hra, hráči by obraceli oči v sloup („ty vole zase kroky, to si dělaj srandu…“), diváci by si šli koupit další pivo. Teď marker zároveň při hlášení kroků ukáže na místo, odkud jste se posunuli, vy si rychle rozmyslíte, jestli se s ním o tom chcete hádat (kontest by hru zastavil), usoudíte, že ne, a poslušně dáte nohu na místo, které ukazuje. Pokud není marker při hlášení moc hysterický, nemusí se hráči v poli o hlášce ani dozvědět.
Jen pro úplnost, hlášené kroky zastavují hru v případě, že disk odhodíte a váš spoluhráč ho chytí. Když to hodíte na zem, máte smůlu, je to turn-over.
3. Nahlášení oddechového času, na který nemá tým nárok, není turn-over. Místo toho se k aktuálnímu počítání přičtou dvě vteřiny (čl. 20.7.)
Dovolím si tvrdit, že vítané zmírnění zbytečně vysoké sankce za chybně nahlášený oddechový čas. Ve většině případů se jednalo o nedorozumění, počítadlo neukazovalo počet vybraných oddechových časů, nebo hráči neslyšeli signalizaci posledních pěti minut. Bylo smutné, když taková zbytečná sankce rozhodla zápas. Dodejme, že pokud chybně nahlásíte oddechový čas, když máte napočítáno 8 nebo 9, nastane turn-over z důvodu napočítání.
Příklad: Chytáte dlouhou těsně před zónou a všichni vaši spoluhráči jsou vzadu. Než by přiběhli, uběhlo by zbytečně několik vteřin, zahlásíte proto automaticky oddechový čas (po kterém se spoluhráči mohou postavit do zóny, nebo kam chtějí). Jenže váš tým si už všechny time-outy vybral. Obránce, který vás již začal markrovat, stihl napočítat 2 vteřiny (stání, jedna, dvě). Hra se zastaví a vy se dozvíte, že na time-out nemáte nárok. Marker checkne disk a počítá od pěti (stání, pět, šest,..).
4. Hráči mohou požádat nehráče o jejich názor na hlášku (1.10.)
Doteď víceméně běžná praxe, která však nebyla zakotvena v pravidlech. Nyní pravidla přímo stanovují, že v případě hlášek „aut“ a „dole“ (disk na zemi) mohou hráči požádat lidi na lajně, aby řekli svůj názor. Ačkoliv to pravidla přímo nezmiňují, je asi samo sebou, aby se toto pravidlo aplikovalo i na hlášku „not in“.
Příklad: Ve vzdušném souboji s vámi chytne útočník disk a dopadne jednou nohou do hřiště a druhou na lajnu. Vy při dopadu vidíte nohu na lajně, tak hlásíte „aut“, útočník si myslí, že noha ve hřišti se země dotknula dřív. To můžete těžko s jistotou posoudit, protože jste sledovali spíš disk, tak se zeptáte střídajících hráčů nebo diváků, kteří jsou nejblíž k vám. Oni se shodnou, že útočník byl opravdu dřív ve hřišti, vy vezmete hlášku zpět a po checku se hraje dál.
5. Je definován nový přestupek markera, nazvaný „Kontakt“. Nastane v případě, že se marker dotkne házeče, ale ne při odhazování disku – přistupuje se k ne jako k faulu, ale jako k chybě (čl. 18.1.1.7.)
Pravidlo řeší situaci, kdy se marker dotkne při bránění házeče, ale neovlivní tím držení disku. Házeči tak ubývá další možnost, jak zastavit hru, popadnout dech a zorientovat se na hřišti. Kontakt je chyba markera pouze v případě, že je způsoben pohybem markera a ne pohybem házeče. Obávám se, že pravidlo neošetřuje situaci, kdy je kontakt natolik silný, že házeče srazí na zem. V takovém případě si asi házeč buď nahlásí regulérní faul jako za stara, nebo budete doufat, že mu marker nahlásí kroky, zastaví počítání a on se bude mít čas postavit…
Příklad: Máte disk a marker, který zrovna napočítal 5, do vás šťouchne (samozřejmě že nechtěně, jak jinak). Dříve byste nahlásili faul, hra by se zastavila a pokud by marker faul nekontestoval, počítal by po checku od jedné. Nyní nahlásíte pouze „kontakt“ a marker bez checku počítá „4, 5, …“.
6. Pokud faul na házeče během odhodu neovlivnil držení disku, měl by být ignorován (čl. 16.1.2.2.2.)
Jde jen o formulační úpravu jednoho pravidla, ale v důsledku znamená, že samotné zahlášení faulu, i když se opravdu stal, neznamená, že se pak už může stát cokoliv. V dalším průběhu přihrávky se musí posoudit, zda faul skutečně ovlivnil dráhu letu disku. Další ústupek agresivním markerům? Prostor pro další zapálené hádky? Možná. Ale také snad prevence absurdních situací, kdy očividná chyba hráče v poli projde bez turn-overu, protože házeč ucítil kontakt obránce. A možná i menší šance házečů zneužívat faulové hlášky.
Příklad: Krásně se uvolníte od obránce a běžíte si pro přihrávku do otevřené. Disk vám letí přímo na prsa, ale v tom…no vždyť to znáte…snad skvrna na slunci…prostě ruce netlesknou jak by měly a vy předvedete luxusní palačinku. Stydíte se, ale pak zjistíte, že házeč hlásil faul. Dříve by vám spadl velký kámen ze srdce a s káravým pohledem na markera byste disk nonšalantně vrátili házeči. Nyní vám nezbude, než se dál stydět a začít urychleně bránit, protože je všem jasné, že bez faulu by ten disk prostě nemohl letět líp.
7. Aby hráč mohl odhodit disk po dopadu na zem a před ustavením pilotovacího bodu, musí být při odhodu v kontaktu se zemí (čl. 18.2.3.1.)
Tato úprava pokračuje v řešení některých sporných situací ohledně odhodu disku v běhu, tedy po chycení a před úplným zastavením. Minulá verze pravidel (2008) zrušila pravidlo třech kontaktů se zemí a hráč mohl odhodit kdykoliv během zastavování, pokud při tom nezměnil směr (a nevyběhl do autu). Tato benevolence narazila na některé škodolibé interpretace. Podle těch, aby hráč postupoval podle pravidel, musel po odhození disku v běhu nejdřív zcela zastavit (už bez disku), než se rozeběhl na další náběh.
Podle současné úpravy může hráč odhodit disk, pouze když se nohou dotýká země. Tj. nemůže běžet, odrazit se a odhodit ve skoku. Zbývá dodat, že úprava ošetřuje situaci po prvním kontaktu se zemí po chycení disku. Pravidlo 18.2.2. nadále ponechává možnost chytit disk ve výskoku a odhodit ho před dopadem na zem (typicky při pokusu o tzv. greatest).
Příklad: Běžíte si pro disk zezadu, takže když ho chytíte a zastavujete, už před sebou vidíte volného spoluhráče na krátkou rychlou přihrávku. Před dvěma lety byste si museli rychle uvědomit, kolikrát jste se již dotkli země, vloni byste odhodili disk bez přemýšlení, ale mohlo by se stát, že by vám nějaký obzvlášť otravný obránce nahlásil kroky, protože jste se po hodu nezastavili. Nyní si akorát pohlídáte, abyste v momentě odhodu měli nohu na zemi.
8. Experimentální pravidlo o picku
Některé změny pravidel se vymyslí, prodiskutují, opřipomínkují a pak se prostě zahrnou do nové verze pravidel. Některé změny, které znamenají příliš velký zásah do zažitých hráčských návyků, je třeba nejdříve otestovat v praxi. Aby se zjistilo, jak na něj hráči reagují přímo v herních situacích, zda přináší, co se od nich očekává, nebo zda náhodou nevedou ke zhoršení situace, kterou měly řešit.
Změna řešení pickových situací, spadá právě do druhé kategorie a na základě testování v národních soutěžích se buď zavede, pozmění, nebo nezavede v pravidlech pro rok 2010. Pro rok, ve kterém se bude konat klubové mistrovství světa v Praze.
Po zahlášení picku hra pokračuje. Pokud obránce dožene útočníka, kterého bránil, měl by zahlásit „play on“ a pick se nepočítá. Pokud hráč, kterého bránil, chytne disk před tím, než jej dožene, hra se zastaví a disk se vrací házeči. V případě, že přihrávka je nedokončená, nastává turnover a hra pokračuje.
Jak vidět, pravidlo neřeší všechny problémy kolem picku. Soustřeďuje se na nejvíce diskutovanou otázku, totiž zda byl pick zahlášen před hodem nebo po hodu. Tato otázka by s novým pravidlem měla zmizet ze světa.
Zjednodušeně řečeno, znamená pravidlo pro obránce a pro útočníka následující:
Útočník: Pokud váš obránce nahlásí pick, nepřestávejte hrát, dokončete náběh a odhodí-li házeč disk, udělejte vše proto, abyste ho chytili.
Obránce: Pokud sledujete svého útočníka a někdo vám vběhne do cesty, nahlaste pick jako dřív. Místo postávání na hřišti, obracení očí v sloup, popř. nadávání hráči, který vám zkřížil cestu (nebo útočníkovi, kterého bráníte, kudy že to sakra běhá), byste se nyní měli znovu rozeběhnout a snažit se útočníka opět chytit. V navrhované verzi to není od obránce vyžadováno a teoreticky byste mohli postávat na místě, počkat, až útočník dostane přihrávku (třeba za pět minut) a pak na svém picku trvat. Osobně si ale myslím, že formulace pravidla se před zavedením ještě změní a ten požadavek se v pravidlech v nějaké podobě objeví. Tak by bylo dobré si už zvykat.
Komise pro pravidla WFDF si od navrhované změny slibuje tři věci:
- Přiblížení pravidlům UPA (rozdíl v aplikaci pravidla o picku je ten, který severoameričtí hráči hrající na soutěžích WFDF asi nejvíc pociťují)
- Konec dohadů o tom, kdy přesně byl pick nahlášen
- Omezení zbytečných zastavení hry v důsledku picků, které neovlivnily hru.
Ještě dodejme, že pravidla obsahují jednu další menší změnu, která se týká picku. Zmizela formulace z roku 2008, že obránce hlásící pick musí být vzdálen maximálně 5m od útočníka, kterého aktivně brání. Údaj v metrech je nahrazen formulací, že obránce může hlásit pick pouze na útočníka, kterého těsně brání (closely covering).
Nová verze pravidel obsahuje také celou řadu menších změn, které hru pravděpodobně tolik neovlivní. Na ně se podíváme v dalším díle Okénka do pravidel, aneb ultimate má 14 rozhodčích. 