Na podzim, když se přihlašoval tým PD do Rimini, bylo hráčů dost. Bohužel během času sestava řídla, takže nakonec to byl spíš takový mixový Opičí prd s posilami z ČB a Fuj. Sestava: Medvěd, Héřa, Kawasaki, Nahur, Dred, KK z Prdů a Tomáš Radil, Jerry, Fréza, Zuz, Hanďa z Opiček, Pipi a Janička z Fuj a Zuzka z 3SB. Každý se těšil na něco jiného, i když letos to u nikoho určitě nebylo slunce a teplo. To neočekával ani největší optimista. Nejsledovanější zprávy týdne před turnajem byly o počasí a nebyly vůbec příznivé. Zima, vítr, déšť. Naštěstí se splnily pouze z 50%.
Jako přípravu před turnajem jsme měli 2 soustředění se ŽZ. Jedno na písku v hale, při kterém proběhl v PD výběr chlapů a druhé v Plzni na písku venku, které mělo být na sehrání týmu.
Na turnaj jsme v podstatě nejeli se žádným přesně určeným cílem, jen si zahrát a zkusit se dostat co nejvýš. Konečně se po halové sezóně dostat na vzduch, i když zrovna turnaj na písku není na rozehrání venku to nejlehčí.
Cesta proběhla docela v pohodě. Jen ten tirák, co mě hnal před sebou po okreskách v Itálii asi stovkou, byl trochu nepříjemný. Ve čtvrtek dopoledne jsme dorazili do hotelu a spali až do domluveného tréninku se ŽZ. Průběh přípravného zápasu nás moc nepotěšil. Zimnice byla sehranější a my dělali velké množství nevynucených osobních chyb. To nám bohužel vydrželo až do prvního ostrého zápasu.
Čtvrteční úvodní párty byla klasická se špagetami, rybami, vínem, hudbou, ohňostrojem a nečekanou zimou, která nás nakonec docela brzo zahnala do postelí.
První skupina
Ráno nás čekal zápas s Ultimus Prime. Byli sice hůře nasazení, ale hned od začátku to vypadalo na vyrovnaný zápas. Nám se v útoku nedařilo skoro nic, jen jsme to dokázali většinu zápasu ubránit. Konec času byl za stavu 7:5 pro nás a hrálo se do 9. Byli jsme schopni dát jen jeden bod a prohráli 8:9. S pošramoceným sebevědomím jsme nastoupili k dalšímu zápasu s Croccali. V něm nám pro změnu vycházelo úplně všechno, soupeři měli problémy s rozehrávkou a my vyhráli 13:3. Pak nás čekal tým Mouthful of Sand, nejlépe nasazený z naší skupiny. Hráli jsme docela slušně, ale body dával soupeř. Konečný výsledek 10:4. Skončili jsme třetí v základní skupině a spadli do dolní poloviny, ale ještě nebylo nic ztraceno. Počasí celkem vyšlo, po celý den bylo polojasno bez přeháněk s mírným větrem. Párty ve stanu na pláži byla povedená jako vždy (zpíval nám jeden hráč z týmu Ultimus Prime se svojí skupinou).
Ultimus Prime podruhé
Následující den v další skupině jsme vyhráli s přehledem oba zápasy, přinesli si vítězství ze základní skupiny proti Crocalli a dostali se do vyšší střední skupiny, tzv. stříbrné. Ultimate deLux 15:3, Gladiators 12:5. A zde začala klasika Paganella. I když je 32 mixových týmů, stejně se potkáte s nějakým týmem 2x. Tentokrát to byli Ultimus Prime. Nastoupili jsme s předsevzetím, že jim musíme oplatit úvodní porážku. Nedostali vůbec žádnou šanci - 15:6 před koncem času. Vypustili jsme párty, na kterou nás měly odvézt shuttle busy někam za město, a lehce oslavovali i se ŽZ v pánském doupěti, pokoji č. 101 (asi 20 lidí na pokoji velikosti 3x3 metry).
1000 kilometrů pro Zimnici
Další den začal zápasem s AhOuPuc. Na začátku hry to vypadalo, že snad všichni od nás ještě spí. Nechali jsme si utéct začátek a potom se to už nedalo dohnat. Prohráli jsme 10:8, stačilo prohrát jen o 1 bod a skončili jsme první ve skupině. Tohle zaváhání nám zajistilo zápas s prvním ve vedlejší skupině - Horned Mellons. Zároveň se pokazilo počasí, začalo ostře foukat a spustil se pořádný liják. Bez větších ambicí jsme nastoupili k boji spíš proti počasí a vlastnímu nepohodlí než proti soupeři. Překvapivě se nám proti větru i po větru docela dařilo. Občas jsme soupeře překvapili docela dlouhou přihrávkou proti větru a skórovali. Sice jsme prohráli 10:5, ale byli jsme spokojení, že jsme si neudělali takovou ostudu, jakou jsme v takových povětrnostních podmínkách očekávali. Po rychlém přesunutí do hotelu jsme se snažili zahřát a přemluvit se k poslednímu zápasu dne.
A další klasika. Jedete tisíc kilometrů, abyste si mohli po sté zahrát zápas se ŽZ. Ještě k tomu ve 4°C, za lijáku a větru. A ještě k tomu to byl bohužel další zápas, na který každý rád zapomene. Přes všechnu naší snahu se vyhecovat a nastoupit koncentrovaní, se stal pravý opak. Osobní chyby způsobené mokrým diskem a větrem se vršily geometrickou řadou. Byla jsem překvapená, že i zkušení handleři měli velké problémy s přihrávkou do zavřené, nebo i jinými hody, pokud to zrovna nebyla přímá, krátká a rovná bomba do otevřené strany, a to po i proti větru. Nevím, jestli to přičíst počasí nebo Kačerovu markeru. Za stavu 7:0 jsme se sice trochu vzpamatovali nebo to ŽZ už vypustila, takže konečný výsledek byl 10:4. Krátký pobyt v kolečku, úprk do hotelu a chválení nápadu připlatit si trochu víc a bydlet v hotelu s vytápěním. Po cestě jsme ještě stihli udělat rezervačku v blízké pizzerii na poslední společnou večeři. Zimnice odmítla naše pozvání s tím, že půjdou někam jako tým a nakonec skončili v nevytápěné zimní zahradě, na kterou asi hodinu čekali, protože nikde jinde nebylo místo. Potom jsme na pokraji sil a s heslem: "Poslední party si přece nenecháme ujít", vyrazili na pláž do stanu se "na chvíli" podívat, jak pokračuje zábava. Zalíbilo se nám tam a někteří vydrželi až do 4.
O umístění
Už je tu poslední hrací den a zápas o místo s Bivni, kteří asi 2 dny před tím hráli se ŽZ a o 2 body je porazili. Zápas byl vyrovnaný, žádný z týmů nevedl o víc než 2 body. Bohužel jsme to byli my, kteří před koncem dotahovali dvoubodový náskok soupeře. To se nám povedlo a za stavu 10:10 se hrál poslední bod. Po 3 turnoverech na každé straně se štěstí přiklonilo k soupeři. Prohráli jsme 11:10. A vybojovali konečné 16 místo.
Z finálových zápasů jsme nakonec viděli celé pouze finále mixu, protože okolo poledne se zkazilo počasí (vítr, zima, déšť) a dokonce začal i lehce poletovat sníh. Vzdali jsme to a ve vytopených autech ujížděli v dopravních zácpách k domovům.
Umístili jsme se v polovině - 16 z 32. Mohli jsme být o 2 místa výš nebo o 2 místa níž, ale o moc lepší výsledek se asi očekávat nedal. Možná i proto, že po srovnání s úrovní mixové divize z minulého roku byla letošní o dost víc našlápnutá a vyrovnaná - podle důvěryhodných zdrojů.
Potvrdilo se mi znovu to, že kondičně jsme sice na ostatní týmy měli, ale z hlediska technických dovedností (házení), máme ještě hodně co dohánět. Zejména s mokrým diskem a ve větru. A to vůbec nemluvím o zónové obraně, kterou jsme vyzkoušeli a zase se vrátili k osobce, protože nám to vůbec nešlo.
Díky Prdi a hosté, hezky jsme si zahráli a snad někdy příště. A jdeme házet!!! 