Je to už nějaký ten pátek, co mi Gaspacho navrhl, že bych mohl napsat článeček o tom, jak to chodí s frisbee v Kanadě. Mám zúžený obzor jen na Calgary, tak to, co napíšu, prosím neberte jako bernou minci pro celou Kanadu.
Ve městě hokeje
Do Calgary jsem vyrazil studovat a pracovat na začátku září 2010 se svým kamarádem z Liberce Svobim (ten, co si na svém prvním turnaji v Jilemnici zlomil klíční kost). Po několikatýdenním rozkoukání mi začalo chybět frisbee a rozhodl jsem se zahájit pátrání. Nikoho jsem s diskem nikde ve městě neviděl, ani lidi, kterých jsem se ptal, o frisbee moc nevěděli. Hokej, to by byla jiná, ten tu hrajou kluci i holky už od školky. Říkal jsem si ale, že v miliónovém městě se přeci pár hráčů najít musí. Na internetu jsem pořídil lépe a asi po týdnu emailového bombardování a vzkazů na facebooku se mi ozvali z Calgary Ultimate Association (CUA). Pokud byste to hledali na internetu, tak je to calgaryultimate.org a ne CUA.org, to je Canadian urological association. :-) A zpráva říkala, že hned za dva týdny je pickupový turnaj Phat Hat tournament. Svobi se nenechal dlouho přemlouvat a vyrazili jsme autobusem za krásného sobotního rána do severovýchodního kvadrantu Calgary. Přivítali nás opravdu hezky, dokonce jsme každý vyfásli disk CUA. Hat – kloboukový turnaj - byla dobrá sranda. Klobouky totiž nesloužily jen k rozlosování do týmů, ale rovněž se směly používat při obraně stylem, když tam nedosáhnu, hodím klobouk. Rozřazení do týmů proběhlo tak, aby v každém týmu byl stejný počet masters, hráčů a začátečníků. Sešlo se tam hodně krásných klobouků, čepic a všeho možného, jen dva hráči měli smůlu, protože jejich stavbařské přilby jim byly zakázány házet. Hned jsem si udělal docela dobrou reputaci pár rybama (diving) a získal kontakty na pár lidí. Byl to fakt krásný den.
Liga
Díky kontaktům na hráče jsem začal hrát v lize v Calgary. Liga se tu pořádá čtyřikrát do roka, každé roční období. Jsou v ní dvě kategorie - soutěživá a rekreační - s tím, že soutěžní bývá jedna a rekreační dvě. Já hrál v soutěživé lize a tým Deuce se mě ujal i přesto, že už bylo po začátku ligy a dokonce po mě ani nechtěli zaplatit ligové poplatky, ze kterých se platilo hřiště. :-) Standardně se do ligy samozřejmě musí člověk přihlásit předem přes internetový formulář, kde i rovnou zaplatí. Formulář se vás zeptá, jestli chcete zaregistrovat nový tým, vstoupit do zaregistrovaného nebo to necháte na nich a oni vás přiřadí, kam bude potřeba. Hrálo se jednou týdně hra do 15 bodů nebo 2 hodiny. Doteď pořádně nechápu, proč se pronajímal fotbalový stadion, kde se hraje NFL, když je Calgary plné bezva hřišť, kam si člověk zadarmo může jít zahrát jakýkoliv sport. Liga měla velmi příjemnou uvolněnou atmosféru, co mi trošku vadilo. Někdy byla uvolněná až moc. A taky můj tým neměl žádné tréninky. Prostě se sešlo pár dobrých a pár horších hráčů a hrálo se. Úroveň soutěživé ligy byla dobrá, přirovnal bych to asi k HH Cupu. Tým od týmu se to lišilo, ale ty nejlepší měli několik hráčů z touring teams.
Touring teams
Touring teams jsou týmy, které jezdí po turnajích po celé Kanadě a Státech, a z jejich hráčů se skládal i tým
Figjam, který hrál v létě v Praze. Neměl jsem dost času ani peněz, abych se snažil do některého dostat, ale přesto jsem se dostal k tomu, abych si s těma borcema zahrál. Krom ligy se totiž pořádaly tzv. scrimmages ("šarvátky"). Emailem se svolali lidi a hrálo se v parcích nebo na veřejných hřištích různě po městě. Na těchto akcích bylo nejlepší, že hráči touring teams, kterých tam byla většina, to brali jako tréninky a tím pádem byla úroveň hodně vysoká. V době, když jsem s nimi hrál, se zrovna připravovali na klubové mistrovství USA. Normálně si připadám jako spíš běhavější hráč, ale tady jsem do toho musel dát fakt všechno, abych si aspoň sáhnul na disk. Když se nesešlo dost lidí, hrálo se goaltimate, přirovnal bych to ke streetbalu, kde cílem hry je dostat přihrávku skrz oblouk zkonstruovaný z vodovodních trubek do území vymezeného kužely. Pro zájemce
video. Řekl bych, že je to dost povedená verze ultimate pro menší počet lidí, kolem osmi stačí. Taky se hrálo guts, ale to spíš jen pro zpestření. Kamarád Svobi to při guts pro změnu koupil do hlavy, ale nic vážného.
Abych pravdu řekl, svolávání emailem mi příjde dost spolehlivé a hlavně pro nově příchozí jednoduché v porovnání se stránkami ...tymy.cz. Pro tento typ akce, kde není krom počtu lidí a místa co domlouvat, je to asi ideální.
Tohle všechno se událo na podzim a teď v zimě už jsem toho moc nenahrál. Jelikož pracuju, tak mi nedělní termín ligy v 10 večer nevyhovoval, a ani místo ne. Calgary je strašně rozlehlé a bez vlastního auta se na určitá místa člověk prostě nedostane. A tak radši hraju hokej jako každej Kanaďan a o víkendech lyžuju ve Skalistých horách. Poněvadž místní prašan zvaný champagne powder je prostě parádní a každému vyznavači zimních sportů můžu Rockies jen doporučit. Ještě určitě stojí za zmínku povaha lidí, kteří jsou tu ohromě přátelští a vždy ochotní pomoct. Nejspíš to bude tou zimou, která tu bývá, že se lidi navzájem zahřejí aspoň vlídným slovem. Někdy tu místo see you uslyšíte stay warm.
Už se moc teším do Čech na ježdění po turnajích a vůbec všechno, co je mi tak drahé a o čemž jsem to před svým odjezdem netušil.
