Zpátky do reality, to je slovní spojení, které se tady v Bristolu teď hodně obrací. Týden neuvěřitelné radosti, sportovního vypětí a uvolněni nás vyplivnul zpátky do všedních dnů..jak jinak se s tím vsím vyrovnat, než zkusit si to trošku zrekapitulovat, zhodnotit, ohlédnout se zpátky...zdejší ženský tým Nice Bristols, který se vyloupl z členské základny Bristol Plastic Factory vzniknul asi před 2 lety od té doby se úspěšně rozviji a buduje si respekt na v Britanii pohybuje se na 3. miste mezi ženskými týmy, a teď i mezi těmi evropskými mě přijal do svých řad v březnu.Nevelká skupina sympatických holek mě nakonec natolik zpracovala, ze jsem nejen opustila svůj původní plán na EUCC vůbec nejet a když, tak jedině s HB a já se vrhla po hlavě do kolotoče připrav na týden T.O nich a také o hře Nice Bristols na EUCC je tenhle článek.
Příprava na EUCC
Hlavní část naši přípravy na EUCC probíhala v časovém rozmezí cca 6 týdnů před EUCC, v týmu máme tu výhodu, ze spolu trénujeme vlastně celý rok a účastníme se zimní indoor a letní ligy kvůli EUCC nás posílily 3 další hračky z jiných týmu. Příprava se skládala ze dvou hlavních tréninků týdne plus doplňkového sprinterského tréninku. Důležitou součásti byla dvě celodenní soustředění, kde se konečné setkal celý tým, třešničku na dortu tvořil přípravny zápas proti londýnským ICENI. K tomu všemu ovšem musím dotat, že jsme mezi tím zvládli ještě dva Mixed turnaje s BPF (Bristol Plastic Factory), včetně přípravných tréninků na ne.
Úplné na začátku naše trenérky, respektive tři nejzkušenější hračky týmu Melissa, Sue a Lucy pro nás vypracovaly dotazníček, který měl za úkol zjistit naše představy a přání, čeho bychom na EUCC chtěly dosáhnout jako jednotlivec a tým, naše preference pozic jaké by jsme chtěli hráli, hodnocení dosavadní přípravy a návrhy na zlepšeni.
Tady bych se chtěla zastavit a říct, jakou pro mě bylo příjemnou novinkou byt neustalé kladné pozitivně motivovaná k co nejlepším výkonům. Neustalé se mi dostávalo pochvaly za všechno dobré při tréninku i na turnajích.... Na špatné okamžiky ze hry mi bylo přikázáno zapomenout a to samé jsem naopak si vizualizovat, jak to příště udělám perfektně se snažila vracet.
Pokud jsem měla cokoli na srdci, co se mi na fungovaní týmu nelíbilo, naučila jsem se nestydět se a rovnou to Sue (kapitánce) vypovědět, ke svému údivu jsem totiž zjistila, že jsem v týmu jedna z nejzkušenějších hraček a že mužů čerpat ze svých zkušenosti ze hry v repre a s HB, a jakýkoli dobry nápad byl řádně oceněn.
Po počátečním oťukávaní a drobných nedorozuměních jsem začala mít pocit, že jsem opravdovou součásti týmu a na EUCC jsem Nice Bristols úplné propadla, protože ty holky jsou prostě boží!
Ale zpátky k přípravě, Lucy a Sue nám na začátku nastínily, jak budou jednotlivé tréninky probíhat, každý trénink měl být zaměřen na jinou herní dovednost, druh náběhu, hodu apod. Aby jsme měli porovnaní, jak se zlepšujeme, na začátku každého tréninku jsme při rozhazovaní házely tzv. Desítky, s tím, ze jsme si počítaly chytací a házecí chyby Lucy si pak výsledek pěkně napsala do deníčku a tak jsme mohli sledovat jak se zlepšujeme. Další motivačním prvkem byly třeba sprintíky, při kterých jste mohli zjistit jak na tom jste s rychlosti oproti ostatním členům týmu.
Za zmínku určitě stoji i to, ze během počátečních týdnu přípravy jsme se navzájem poučily o důležitosti vhodné stravy bohaté na uhlovodany (tzn. Cukry) a pitném režimu, jehož včasné nasazení mělo pomoci tělu vyrovnat se s velkým množstvím tekutin přijímaným před, během a po zápase/tréninku to už jsem si připadala úplně jak mezinárodni atlet (jak jsme si se smíchem občas navzájem říkaly).
Co se tyče průběhu přípravy, tak k tomu bych řekla asi tolik, ze pokud sami nechcete, tak do Vás nikdo tu potřebnou fyzičku, házecí jistotu a taktickou suverenitu nenadupe.
Za sebe musím říct, že jsem určitě mohla udělat víc. Co se tyče týmu, tak mě obrovsky motivovaly některé holky, které prostě každou středu šli odběhat předepsané dávky a po tréninku bez reptání odposilovaly 2 série tzn. Core strength..kliků, leh-sedů.. a co si budeme povídat sdílené utrpení je hned o něco snesitelnější.
Byla jsem trošku zklamaná, z počtu v jakém jsme se scházely na tréninku, což bylo v průměru 10 lidi, takže jsme posléze hráli hru 5 na pět, ale vzhledem k tomu, že řada lidí co s námi hráli není z Bristolu (asi 5 duší) a do Rostocku nás jelo 17, tak jsme vlastně byli v podstatě v plném počtu. Na to abychom se ještě sešly všechny a prošly si všechny taktiky a zároveň zhodnotily naše zlepšující návrhy vyplývající z výše zmiňovaných dotazníčku jsme měli 2 jednodenní soustředěni. No a při tom posledním jsme si pěkně polichotily jak jsme se všechny zlepšily, kolik jsme přípravě věnovali úsilí a času, zkrátka pozitivně se naladily.
Taktiky
Na svoje soupeřky jsme měly připravené 2 útočné taktiky, tzv. Standart a útok Three Four (pro našince flat stack) plus útok proti zóně.
Útok
Standardní hra spočívá ve hře z lajny se dvěma hendlery. Začíná se náběhem ze zadní pozice, na který navazuje náběh předposledního z lajny, když alternativa nevyjde, následuje náběh na swing, prvního z lajny, na který navazuje náběh 2 a 3 z lajny..pak už vesměs improvizaci, s tím, že 4 a 5 z původní lajny a 2 a 3 tvoří páry, které by při nábězích měli spolupracovat. K tomu existuje alternativa, při první nahrávce z pasti, kdy nabíhá dump, první z lajny nabízí alternativně náběh na swing, a pak už je to variace na výše zmíněné.. možná to působí příliš citelné, ale opravdu to funguje!
¾
Tři hendleři na úrovni, 2 páry ve flat stacku, ne moc daleko od hendlerů. Princip spočívá ve spoluprací lidi v páru, jak oklamou své obránce, tzn. Například Rozběhnout se směrem od disku, přičemž je dohodnuto, kdo se vrací pro disk, každý pár má svou stranu hřiště ve které se pohybuje, přičemž se snaží při nábězích si nepřekážet. Další možností je tzv. Rollover, kdy si páry vymění strany a toho využiji k získaní disku.
Útok proti zóně
3 hendleři na úrovni, 2 lidi ve středu hřiště, 2 dlouzí, disk se pohybuje na úrovni, přičemž středí se snaží využít děr v obraně a pohybu disku a zámku, k posunutí disku, dlouzí udržují obránce v pohybu, všichni se snaží nabízet svýmy náběhy alternativy pro přihrávku a bod.
Obrana
Kromě snahy o těsnou osobní obranu, jsme měli v rukávu zónovou obranu, s trošku netypickým zámkem ve kterém figurují 4 osoby, 1 marker a wall, marker se snaží bráni více ve směru případného dumpu, k němu nejbližší osoba z wall se snaží zabránit hodu na úrovni (in-side outu) zbylí dva se snaží držet na stejné úrovni a celý zámek se pohybuje jako celek, přičemž prostřední ve wall má v případě vběhnuti útočníka do zámku přistoupit k házeči a zabránit tak přihrávce. Pokud se disk dostane k lajně, snaží se zámek házeče zamknout, s tím, že nechává volný úzký prostor při lajně, který vykrývá jedno z křídel.
Další dva hráči tvoří křidla a kontrolují střední prostor za zády zámku, ze zadu je diriguje ‘dlouhý’ který, přebírá hráče.
Pokud jde o přebíraní hráčů a pohyb obránců měla by fungovat kontrola ‘odzadu dopredu’ kdy dlouhý se snaží pomáhat křídlům a křidla komunikují se zámkem.
Hra na EUCC
Do Rostocku jsme jeli s cílem dostat se do horní skupiny a tam neztratit motivaci, ale naopak předvést co nejlepší výkon a získat co nejlepší umístěni, ale zároveň jsme si to jeli parádně užít.
Mým osobním cílem bylo hrát bez chyb, konečně si skočit rybičku a hlavně ......pořádně si to užit.
Naši modrobílou skvadru s hrdým nápisem Nice Bristols na prsou na naši cestě do horní skupiny čekala řada zajímavých soupeřů, přičemž na nasazení dle EFDF se dalo podle mého spoléhat jen částečné.
První zápas proti Primavera Olandese, holandským ostříleným matadorkám jsme sehráli ve vojenském areálu Foxtrot. Už v prvním zápase se nám stalo, to, co nás provázelo v našich méně šťastnějších mačích. Primavera si na nás udělala náskok tuším 3 bodů, my jsme pak měli spoustu práce s dotahováním, přebrali jsme vedení v poločase to bylo 7:9 pro náš sympatický tým, Primavera dotáhla, skóre se srovnalo, přetahovali jsme se o body, v závěru jsme trošku zaváhaly a zkušené Holanďanky si výhru nenechali vzít. Skoré 17: 15 vypovídá o pěkném zápasu, já ještě dodám ze sidelines obou týmu byly bezvadné, zvlášť když tu naši ještě posílily statečné skandující Hot Beaches. Spirit fajn, sice jsme prohráli ale já musím trošku svatokrádežně dodat, ze můj pocit ze hry byl výborný. Když to zhodnotím tak nás Primavera přehrála zkušenostmi a vetší házecí jistotou, úrovni fyzickou zdatností jsme je totiž převyšovaly.
Druhý zápas
Pondělní ráno pro nás přichystalo finské Discus, jejich nasazení na druhou příčku budilo respect, my jsme se jich očividné nezalekly a radostné se ujaly vedení, ne nadlouho, tuším, ze to trvalo jen 2 body, začala jsem věřit, ze je porazíme, to byla ale naprosto předčasná myšlenka, finské holky notně podporované trenérkou, které se pod tričkem kulatilo bříško budoucí maminky nám nápor vrátily, svěže za stavu tuším 6:9 nás dovedly k poločasu, naše vzájemné halasné povzbuzovaní bohužel nevedlo ke kýženému výsledku, vždycky když jsme získaly disk, nějak jsme nebyly schopny ho posunout dál a k své nelibosti, musím prohlásit, ze midlove (mezi než patrim) nebyli schopní vyprodukovat kloudný náběh.
Bojovaly jsme jako lvice až do konce 17:9. Smutné je, že si myslím, ze ty holky prostě byli k porazeni, my jsme si ten zápas pokazili vlastní neschopností skórovat.
Třetí zápas
Proti Leedsleedsleeds byl otázkou cti, tým Leedsu je velkým rivalem Bristolu v Britské lize, s tím, že je porazit musíme, i kdyby jsme se měli úplné zničit. Musím říct, ze si nepamatuji vývoj skoré úplné přesně, co si ale přesně pamatuju je panující vedro, velké úsilí obou týmu, proměnu některých svých spoluhráček ve frisbeejove polobohyně, naši bezvadně fungující zónu, řadu zraněni a nakonec výsledné skoré 7:17 Huraaa! První vítězství.
Čtvrtý zápas
Úterní den jsme měli naplánovaný perfektně, ranní zápas od 9:00, odpolední od 17:00 a mezitím pohoda na pláži.. jenže jak už to tak bývá úterní ráno nás přivítalo zamračenou oblohou a vytrvalým deštěm. Hra proti posledním nasazeným Ruskám Re: Diski, měla byt jasně vyhranou a taky byla i přes neposedně klouzající disk a naši tendenci při hře s horším soupeřem klesat na jeho úroveň. Soupeřky nám stačily pouze v první půli a v druhé už moc šanci na skórovaní nedostaly. Určité bych s Ruskami počítala do budoucnosti, mají mladou a nepříliš herně zkušenou Výsledné skoré 7: 17 aJsestavu..takže nám třeba časem herně vyzraji další výhra.
Pátý zápas
Proti Jinx. Pěkný zápas, hlasitá sideline, ráda bezvadných hlavně obranných okamžiků, nezastavitelné rychlonohé Jinx s bezvadnými hody. Skoré nám na začátku uteklo asi o 4 body. Probraly jsme se příliš pozdě a to se nám stalo osudným, v druhé půli jsme nasadily zónu, která na Jinx platila, ale na vítězství to zdaleka nestačilo. Výsledek: skoré 17:8 a pocit s dobré hry proti velmi kvalitnímu soupeři. Jinx nakonec vyhrály celý turnaj. kalený pouze tím výsledkem.
To mě přivádí k myšlence shrnout to, co nám jako Nice Bristols trošku chybělo rozhodně to nebyla bojovnost, schopnost prosadit se v soubojích, entusiasmus, neměli jsme přehnaný respekt k žádnému z našich souperů, do každé hry jsme šli s tím, ze ji můžeme vyhrát ať už jsme hráli proti Bliss, Discus nebo Jinx. Co myslím, ze nám chybělo: u některých hráčů zkušenosti, vždyť kromě pěti hraček nikdo v našem týmu nehraje déle než 2 roky, pak myslím trocha taktiky, vědět o soupeři něco víc, připadne mít představu, co by na něj mělo platit (je pravda, že se všechny ženské zápasy hrály většinou ve stejnou dobu, takže bylo trosku těžké, jít si někam zašpiónit), pak také ve zlomových okamžicích vhodné zvolit lajnu (i když si myslím, že je pro všechny hráče velmi motivující, to že jdou pravidelné do hry a cítí důvěru ostatnich). No pak ještě umění vyhrávat, nenechat se unést ve vyrovnaném zapase a pote ho ztratit.
Šestý zápas
NB x Frisky Bees
Zápas hraný na vlhkém hřišti během rána plného dešťových přeháněk různé intenzity, jediné co si vybavuji byla naše bezvadné fungující zóně a těsna obrana. Výsledek
17:9 pro Nice Bristols.
Sedmý zápas
Proti MainzelMadchen, vzhledem k neustalým přesunům místa kde se měl zápas konat jsme nakonec začaly asi o hodinu později než jsme měly. Vysoké sportovně vyhlížející soupeřky ve mé budily respekt. Zapas byl také důležitý v tom, ze pokud bychom ho vyhrály postupujeme jasně do čtvrtfinále, Madchen měly také velkou motivaci, protože pro ně také existovala šance na postup, pokud nás porazí.
Skórovaly jsme první bod, což nás povzbudilo, v první půli jsme střídavé skórovali, soupeřky naši zónu prohazovaly vysokými hody, ale ne vždy se jim to dařilo, takže zónová obrana byla stale účinná. Pro některé z nás nejlepší zapas turnaje, pro mě jeden z horších. Výsledné skoré 17:13
Zápas osmý – čtvrtfinále
Protože jsme postupovaly ze 4. místa ve skupině čekaly nás ve čtvrtek ráno Bliss, já osobné jsem nervozitou nemohla vůbec spát, ale na druhou stranu jsme do zápasu rozhodně nastupovaly s tím, že ho můžeme vyhrát. Skórovali jsme první bod, to nás povzbudilo ale následující hodinové utrpení, kdy naprosto všichni chybovali i v těch nejzákladnějších herních situacích a dovednostech a kdy hračky, které byli po celou dobu turnaje hlavními oporami si téměř všechny vybraly své slabší chvilky a tým nebyl těžce vybojovaný disk schopen umístit do zóny, navíc už jsme postrádali 2 důležité hračky...výsledek 17:5 mluví za všechno, hořké zklamaní...
Devátý zápas
NB x Primavera Olandese
Po prohraném čtvrtfinále jsme se začali zabývat magickým číslem 5, všechna znamení zhury naznačovala, že je 5. naše číslo, Lucy, která číslo pět nosí, si zapomněla tmavé tričko doma, svůj druhý odpolední zápas jsme hrály na hřišti B5 od 5ti hodin se soupeřkami, o kterých jsme věděli, ze je můžeme porazit.
Po dopoledním zápase jsme postrádali jednu klíčovou hendlerku, ale nastoupili jsme s chutí na umělý povrch a začaly hrát. Opět se stalo, ze jsme si nechali ujet vlak asi na 6:1 a pak jsme se náhle probraly a povzbuzovány bouřící sideline, naše neuvěřitelné obranné zákroky a urputná snaha o skórovaní, ale nakonec nestačily. Smutná porážka v uplakaném dni.
Skoré: 12:17
Podesáté a naposledy na zelenem trávníku bojovaly
NB proti Kopenhagen Flying Circus
Náš jediný pateční zápas oproti jasné papírově slabšímu soupeři se stal velkým zklamáním.
Zafungovalo všechno co nemělo, únava po ultimatové smršti, jistá otupělost a neschopnost soustředit se, zraněni , úplné vypadnutí několika hraček a neuvěřitelné nespiritove hlášky Kodaně...ano byli v tom zápase lepší, ale mohli ho ale vyhrát bez zbytečného diskutovaní o naprosto absurdních faulech, krocích, picích. Vše korunoval ošklivý výron v lýtku jedné z našich hraček.
Výsledné skoré 9:17
Celkové 8. místo je fajn i když není zrovna nejpovzbudivější skončit turnaj prohrou.
Co dodat na závěr. Snad jen poděkovaní všem tem lidičkám, kteří ten první červencový týden udělí nezapomenutelným. Diky Nice Bristols a BPF, za možnost okusit britského ultimate, diky Hot Beaches, že jste byli úplné nejlepší spolubydlící v učebné Geografie a Matematiky a mnohem víc ...... Díky, Díky, Díky a brzo nashle na českých trávnicích. 