Holky, pojďme spolu hrát ženské ultimate!

Úspěch to byl opravdu veliký. Zlatou medaili jsem opravdu nečekala. Říkala jsem si, že bude úspěch, pokud se dostaneme do horní čtyřky..

Hrály jsme krásně a krom jednoho nevydařeného zápasu s finským týmem jsme bojovaly, nevzdávaly se a hrály naplno. Hlavně pak v semifinále a ve finále.

Mně připadá lepší ten týdenní formát, který umožňuje i slabším týmům účastnit se evropského mistrovství a tím se i poučit, jak se to dá hrát na vysoké úrovni. Ale více se možná uvidí až po zkušenostech z letoška.

Že je to super, že letos má zájem o mistrovství opravdu hodně holek. Protože se může stát, že to bude poslední velký turnaj v takovém dobrém složení. Přeci jenom už pár hráček uvažuje nad rodinou a pak to bude na nějakou dobu bůhvíjaký. Ale máme tu i mladý potenciál, takže HB určitě budou jezdit a hrát dál.

Přesná soupiska ještě není uzavřená, ale určitě budeme chtít vzít s sebou do Londýna hodně hráček. Zatím můžu prozradit, že budeme mít i nějaké posily ze zahraničí, a to Slovenku Katku Bodovou z Outsiterz, která s námi hrála předloni v Amsterdamu a chtěla s HB vždycky hrát (tuším, že už s náma hrála na CELu tak před třemi roky, dokonce dřív, než se přidala k Outsiterz) a Evu Chuchmu z Friskybeez, Češku žijící odmala v Rakousku.

Snažím se připravit nějakou společnou taktiku, i když u nás se bohužel nedá moc mluvit o společné přípravě, jelikož málokdo si na ženský trénink udělá čas. Je to dáno asi i tím, že jsme z různých domácích týmů. Pro mě je důležité, jestli každá jednotlivě trénuje se svým vlastním týmem. Jinak naše společná příprava vlastně bude hlavně spočívat a spočívá v přípravných turnajích, kde se, ať chceme nebo ne, sehráváme a společně budujeme tým. Letos mi připadá, že do těch turnajů jdou všechny naplno.

Přípravné turnaje proběhly již dva, a to CEL v Přítlukách a Amsterdam. Potom máme v plánu společné soustředění v Aši a závěrečný přípravný turnaj v Norimberku. Možná někteří nebudou souhlasit, ale do přípravných turnajů počítám i české mistrovství, kde jsme se taky rozehrávaly, i když odděleně.

Mimopražské holky mají určitě šanci hrát s HB taky. Jak už jsem zmínila, hlavní příprava HB je na turnajích a pak individuálně ve vlastním týmu. Pokud někdo chce začít s HB hrát, tak ať se sám přihlásí a absolvuje hlavně CELy. CEL pro nás byl vždy hodně přípravnou záležitostí. Jsem tak dumala, jak to, že nás Friskybeez na CELech většinou porážejí a na velkých akcích si už dlouho proti nám neškrtly. Je to asi tím, že právě na CELech dáváme příležitost hrát všem, kdežto Friskybeez tam mají vždy svou nejlepší sestavu. Holt je to o preferencích.

Těžko říct, u některých chybí motivace, u většiny je to čas. Pokud by trénovaly jen s HB, tak by účast byla daleko vyšší, ale nikdo se nechce vzdát tréninku s vlastním mixovým týmem. Je to škoda. Já chodím hlavně na tréninky HB. Taky jsem bohužel v situaci, kdy jsem ráda, že stíhám alespoň ten jeden trénink. Ale třeba na tom budu lépe přes léto. To budu končit v práci dřív a ne až v šest, kdy začíná trénink.

Mrzí mě, že účast na trénincích je tak malá. Chápu, že když pokaždé přijdou trochu jiný lidi a vidí, že ta účast je nic moc, tak už raději příště nepřijdou, protože na takhle málo obsazenej trénink nemá cenu chodit (ale i tak jsme si to užily, že jo holky? ale mohly jsme si to užít ještě líp!). Chtěla bych s tím přes léto ještě něco udělat. Právě jsme se dohodly na čtvrtečních prázdninových trenincích.

Naděje na vysoké umístění v mixu bylo jasnou preferencí ve Francii 2003, ve Finsku 2004 a v Anglii 2007, a to jak u holek, tak u kluků. Ale v tuto chvíli má české ultimate konečně šanci postavit kvalitní konkurenceschopný open a women tým. Takže mám pocit, že českému mixu prozatím odzvonilo. Bylo to super, ale frisbee život jde dál a to je dobře. Pokud si ještě některé holky myslí, že v nejbližší době budeme stavět dobrý mixový tým na velkých turnajích či soutěžích, tak podle mě k tomu hooodně dlouho nedojde. Holky, pojďme spolu hrát ženské ultimate a pojďme ukázat Evropě i světu, že české frisbeejačky jsou dobré!!!

Neřekla bych, že se jedná o ženskou reprezentaci. HB je pražský ženský tým, který má už léta skoro stejné složení. I když možná to tak trochu reprezentační tým je, protože čistě nové hráčky HB nemají. Většinou k nám přijde někdo, kdo už to trochu hraje, ale to je spíš dané formátem týmů v ČR, tedy mixovým formátem. Jelikož HB nemají zatím své pořádné tréninky, tak ani nemáme příležitost vychovávat čistě své nováčky. Většinou se s drilama i tak dost perou naše středně zkušené hráčky. Na čistě ženské tréninky proto zatím bereme jen lidi, co to už aspoň trochu umí a necháváme úplné nováčky se vytrápit s mixem. Možná to je sobecké, ale zatím jinou možnost nemáme.

Všechny hráčky, i ty mimopražské, jsou vítány. Musí projevit zájem a chuť hrát se ženskýma pořádný ultimate. Můžou se přihlásit na naší diskusi hb.tymy.cz a přihlásit se na turnaje.

Byly a jsou tady pokusy takový tým v Praze založit, ale myslim si, že stejně tak jako Silence máme šanci uspět na evropské úrovni zatím právě jen s tím jedním týmem. Samozřejmě, že pro českou scénu by to bylo dobrý, ale jak se pak prezentovat Evropě? Že si spojujeme týmy? Teď jsme sice schopný postavit šest ženských týmů na českem mistrovství, ale pořád hrajeme v pěti. Sice jsou ty týmy už početnější, ale zda budeme moct hrát 7 na 7 se uvidí (třeba už příští rok?). Pořád ty týmy ale vycházejí z mixových týmů, které jednou za čas staví odděleně open a women. Z tohoto pohledu my máme pořádný ženský tým jen jeden, Hot Beaches.

Od roku 2005 udělaly hráčky HB velký, ale velký pokrok. Připadá mi, že tenkrát to byla parta nadšenců, ale teď jsme tým. Od té doby uběhly čtyři roky, ve kterých jsme společně hrály a hrály. Letos máme rozhodne větší šance.

V Amsterdamu bylo vidět, že hrály všechny, že jsme táhly za jeden provaz. Občas to stálo na pár nejzkušenějších, ale většinou prostě hrály všechny a všechny dobře. V ostatních týmech jsem měla pocit, že mají jen několik silných hráček a zbytek jim jen přizvukoval.

Hlavně se podle mě bude lišit loňské EUCF od letošního XEUCF. Bude tam víc kvalitních ženských týmů, hlavně asi z Anglie i jiných zemí. Ale i my jsme zase lepší tým. Hodně holek se zlepšilo individuálně, ale i celkově mi připadá, že jsme lepší. Už víme, že umíme vyhrávat a nebojíme se toho. Uvidíme, jak silné budou naše soupeřky. Za úspěch budu považovat umístění v horní osmičce, ale určitě budeme bojovat o to, být co nejvýš.