K novoročnímu discgolfovému (dvoj)rozhovoru jsem si pozval novomanžele Petra Cibocha a Pavlu Cibochovou (dříve Pešková). Někdo je možná spíše zná pod přezdívkami Cimpy a Pája. Oba dva jsou pilíři budějovického týmu DTS (Discgolf Team from South) již několik let a stálými účastníky ligových turnajů a není vůbec od věci, zeptat se jich na pár otázek.
Nemůžu začít jinak: Tak jaké byly prosincové líbánky ve Španělsku? Měli jste s sebou disky?
Cimpy: Ale jo, líbánky paráda a disky, no ty jsme neměli.
Pája: Líbánky super, disky jsme neměli, už tak toho bylo dost :-)
Počkejte! Vy jste s sebou opravdu neměli žádný disky? A co jste teda celou dobu dělali?
Oba: Vzhledem k tomu, že jsme tam nejeli autem a měli jsme program na celé tři týdny, tak jsme se s disky tahat fakt nechtěli a věř, že zábavy jsme měli až až. Pravda, párkrát jsme si na disky vzpomněli, a to především když jsme dorazili někam na nádherný místo, kde se parádní jamky přímo nabízely. Především v okolí Tarify - různé jehličnany se tam střídaly s písečnými dunami a skalnatými výběžky. Kolikrát jsme to hřiště přímo viděli.
Co jsme tam teda dělali? Pěší turistika, výlety, hory, ve městech pak památky a vůbec. Andalusie má svoje kouzlo! Například v Granadě ti stačí sedět na miradoru (vyhlídce) s výhledem na Alhambru a zjistíš, že je kolem tebe tolik různých týpků, že se nudit opravdu nebudeš (smích). Nebo horská turistika v okolí El Chorra a spousta dalšího. Všem doporučujeme podívat se tam.
Jak dlouho už vlastně hrajete discgolf? A věnovali jste se před tím ještě nějakým jiným sportům, třeba jako děti?
Cimpy: Discgolf oficiálně hraju 3 roky, poprvé jsem tuhle prima hru viděl na narozeninách Jirky Blahouta na Šípáku, kde svoje Údozeniny slavil pravidelně každý rok, tam mi půjčili disky a já šel s nimi házet lesem disky do koše. Bavilo mě to, ale tenkrát mě ani nenapadlo, že jednou budu jezdit po celé ČR na turnaje.
Vlastně musím Údovi poděkovat,že jednou na Vánoce přivezl disky s sebou k nám do Českých Budějovic, šli jsme si jen tak ještě s Pájou a kámošem společně zaházet. Tehdy se Úd zmínil o turnajích a o tom, že existuje discgolfová liga. Pamatuji si, že jsem tenkrát řek: “Tak to bychom mohli zkusit.“ Myslím, že tahle věta rozhodla, Úd nelenil, a aniž bychom o tom s Pájou věděli, tak nás zaregistroval na první turnaj, který se odehrál na zimní Pohoři.
Pokud si dobře vzpomínám, tak jen potom zavolal, že jsme zaregistrovaný a jestli pojedeme. Vzali jsme to s Pájou jako prdku a jeli a od té doby je vymalováno, páč se snažíme jezdit na co nejvíc turnajů, teda zatím jen po ČR. Díky tomu jsme taky poznali spoustu dalších bezva lidí.
Odpověď na druhou otázku je: Hodně sportů, ale žádný pořádně :)
Pája: Už 3 roky, oba od dětství lyžujeme, já hrála jako junior závodně volejbal. Cimpy popsal vše hezky za nás oba. :-)
Jelikož se dobře známe, tak vím, že se snažíte hrát discgolf vlastně kdekoliv a neustále, jste opravdu takovými nadšenci? A pochlubte se, kde všude už jste si byli zaházet?
Oba: Baví nás to, prima odreagování od běžných věcí, ostatně jako každý sport nebo činnost, která člověka baví. Na chlubení toho moc nebude, kde všude jsme si byli zaházet – nejdál v Rumunsku. A jinak bereme disky s sebou často, asi to řeknu takhle: házíme kdekoliv, kdykoliv a kamkoliv!
Můžete se teď každý sám pochlubit svým dosavadním největším sportovním úspěchem? A klidně začněte už od toho dětství.
Cimpy: Ani nevím, jo asi největší úspěch pro mě byl na domácím hřišti v osmém roce na Bagr Cupu, kde jsem se dostal do finále a nakonec skončil pátý, při téměř monzunovém dešti, ránu za Údem. A v dětství? No ty koky, to fakt nevím.
Pája: 1. místo na Lochně 2007 v kategorii Ženy. :-) Na své juniorské úspěchy si bohužel už nevzpomínám. A taky dvoudenní vysokohorská túra ve Fagaraši. :-)
A ještě jednou každý zvlášť: nejoblíbenější disk?
Cimpy: Magnet (Magnetor, to je motor!), Rock, XS, Predator
Pája: Aviar, Buzz, XL
A čeká na vás někde některý z vašich oblíbených disků, třeba někde v rybníčku nebo v houští?
Cimpy: No, pokud budu mluvit za Páju, tak jí jeden T-Bird leží na dně rybníka v pražské Stromovce, no a já tam mám zase Cyclona – pražská Stromovka umí provětrat disgolfový tašky – ještě že se koná před Vánoci a dá se rychle napsat Ježíškovi (smích). A naše domácí hřiště taky umí lidem sundat kalhoty. Zatím tedy nevím, jestli někomu při turnaji, ale při trénování na jamce číslo 12 (jamka se jmenuje U Vodníka) jsem měl ve vodě i tři disky najednou. Teď tam leží už asi rok jedna Discmania.
Je známo, že organizujete v Českých Budějovicích ligový discgolfový turnaj, budou nějaké novinky v letošním, již třetím ročníku?
Cimpy: No tak to záleží na spoustě věcí, především jak bude posekáno! Každopádně bude určitě hodně a mezi hráči tolik oblíbených O.B. (smích)
Pája: Nechte se překvapit!
Který z českých turnajů máte nejraději a proč?
Pája: Samozřejmě domácí Bagr Cup. Za nejhezčí hřiště ale považuji Vypich.
Cimpy: Souhlasím s paní Cibochovou! Určitě má každé hřiště svoje kouzlo a parádní jamky!!!
Je něco, co vám v českém discgolfu vadí? Co by se třeba mohlo zlepšit nebo dělat jinak?
Pája: Nevadí zatím nic.
Cimpy: Nevím o ničem a nic mě nenapadá. Určitě by to chtělo pevné hřiště, ale to si přejeme všichni, snad se to povede realizovat dříve či později.
Co očekáváte od roku 2010? A jaké akce si letos rozhodně nenecháte ujít?
Pája: Od roku 2010 očekávám jen to nejlepší. Určitě si nenecháme ujít letní ligu a, pokud práce dovolí, i Evropský šampionát ve Francii v roli diváků.
Cimpy: Pája to řekla přesně, sám by jsem to neřekl líp (smích). A v kulatém roce půjde seběvědomí NAHORU!!!
Děkuji za rozhovor.
