Do Kolína nad Rýnem jsme jeli kvůli perfektní večeři. A pro kvalitní Open zápasy samozřejmě také, loni si Monkeys odvezli páté místo a rozhodli se, že si to letos zopakují. Do Německa vyraziil ještě Prague Devils (loni 4. místo).
Sobota
Pod vlnou zranění, řady turnajů a školních povinností jsme dorazili jen v jedenácti hráčích včetně moravské posily Gaspacha. Rozehřátí na první sobotní ranní zápas vedle soupeře Frankenstein nebylo zrovna optimistické, soupeře bylo téměř dvakrát tolik. Náladu ale zlepšil chlapík v britském národním dresu, který se přišel zeptat minutu před prvním výhozem, jestli bychom nechtěli hráče navíc. Publikace "Zbytečné otázky ve frisbee" ještě není vydaná, ale otázka položená za těchto podmínek tam bude určitě zařazená. A zvlášť, pokud se Simon zná s Carlosem a OB. Ve dvanácti se to lépe táhne a hlavně se lépe porážejí Němci (13:10).
Druhý zápas nás poslal na umělku, která zrovna nelákala na házení rybiček. Vystřídali jsme na ní Devils, kteří odcházeli ze zápasu vítězně. Holanďané Cambo Cakes nám dali napínavý zápas, kde se oba týmy utrhly na tříbodový náskok, aby ho posléze ztratily. Podařilo se nám dát i Callahana, který ale zrušil hlášený faul na hodu (aby byl po zápase odvolaný s omluvou, že Callahan měl platit). Universe point za stavu 10:10, na útoku jsou Cambo Cakes - pravý čas na to vzít si zkušeně timeout 15 metrů před zónou - a po něm čtvrtou nahrávku zahodit díky tlaku obrany. Šup tam dlouhou a máme další vyhraný zápas. Intenzitu duelu završeného napjatým posledním bodem podtrhuje speaker soupeře v kolečku: "So, fuck you Terrible Monkeys, you are speed bastards", melodie hlasu ladí s celkově velice pohodovým zápasem.
Skupiny jsou čtyřčlenné a díky možné remíze, kterou Gummibarchen spáchali s Cambo Cakes máme před posledním zápasem jistotu prvního místa ve skupině. Do něj jdeme s jasným plánem - moc se neutahat na večerní čtvrtfinále a především se nezranit. Začátek nám vyšel, vedeme celkem v suchém triku 4:1, pak se ale něco zvrtlo (kotník ne, ten až v neděli 10 minut před koncem turnaje) a najednou dotahujeme. Zápas dospěl do dalšího universe pointu, který patřil soupeři. Mezitím se projevila intenzita naší obrany, Honza Vavruša hází obětavý layout na kraji naší zóny a dává hlavou koňara Ondrovi Bouškovi. Výsledkem je natrhlé obočí a pochroumaná levá ruka. No nic, tak hlavně zvládnout čtvrtfinále.
Sieben Schwaben nás loni poslali dolů ve stejném čtvrtfinále. Letos měli možná o něco mladší tým a my se nebáli házet dlouhý. Po úvodním vyrovnaném skórování se nám daří získat pár obran a zápas v letním horku vedeme až do vítězného konce. A je čas na večeři.
Guts
A co
Guts? Loni jsme si miniturnaj nezahráli, pro letošek se poskládalo 5 lidí, z kterých to někdy v ruce držel jen Carlos a šlo se střílet do soupeře pár metrů proti sobě. Poměrně snadno se dostáváme do čtvrtfinále. Vedle nás hrají Devils, kteří poctivě trénovali už před miniturnajem. Vypadávají však ve čtvrtfinále s berlínskými Wall City. Proklouzli jsme překvapivě i do semifinále, kde nás čekali horcí favorité Gummibarchen. Hra do 11 bodů, malým zázrakem se skóre srovnalo na 10:10, podávají však medvídci a disk si bere kapitán. Malá sportovní tragédie je na světě, přemotivovaný hod končí metr nad zdviženými pažemi TM zdi a už stačí jen využít nabídnutý matchball - 11:10. Blonďatý kapitán německé gutsové reprezentace vypadá, že hledá kus špagátu a silnou větev dost nad zemí. Finále už patří vyloženě TM, vítězíme o 4 body nad Frankenstein. Partička, co Guts většinou viděla jen na obrázku, vítězí v Německu na miniturnaji. Den zakončuje zlatý hřeb turnaje: večeře se třemi chody nezklamala.
Neděle
Neděle přináší už jen dva zápasy a jelikož nám odjela britská posila, tak je to jen dobře. Semifinále proti Wall City nemůže začít lépe, tři brejky a vedeme 3:0, berlíňané ale ještě zeď neboří a nekapitulují. Zápas se vyrovnává a i přes řadu turnoverů na obou stranách se drží rozdíl 3-4 bodů. Závěr patří jackpotu, který má tvar bodů pro Wall City. Intenzivní obrana Wall City nutí TM běhat, i když už to úplně nejde. A je tu opět universe point za stavu 13:13, tentokrát jdeme do útoku, na poslední chvíli dumpujeme, disk je zachráněný rybou těsně nad zemí a soupeř hlásí "down". Nezbývá než hlášku kontestovat, druhý dump už je pokrytý a výsledkem je stall-out. Nebalíme to a zabereme v obraně, nutíme Wall City hodit dlouhou, pod ukázkovým věšákem máme obránce s útočníkem, do dvojice nabíhá další útočník, disk podskočí, je z toho turnover a okamžitá hláška "faul". Po intenzivní diskuzi na téma: "jak může stojící obránce faulovat útočníka, který do něj naběhnul" se disk opět vrací. Další útok už soupeř nekazí a tak nás čeká jen zápas o třetí místo. Nevadí, nejedeme přeci 700 km proto, abychom hráli finále proti Prague Devils (gratulujeme).
Němečtí Frizzly Bears (Cáchy) jsou příjemným společníkem pro poslední zápas. Devils je přehráli nevídaným způsobem - 15:10 bez jediné ztráty disku v útoku. My tak precizní nejsme, vítězíme ale 14:10. Bohužel se zraňuje Gaspacho, za to nás Left Overs nepochválí a ani mixová reprezentace není šťastná.
Finále začíná lépe pro Wall City, Devils se však přeci jen vrátili do hry po poločase, nakonec ale prohrávají stejně jako my o jeden bod. Hlášek ze strany německých hráčů v závěru prý také přibylo.
Sestava TM: Carlos, Honza Vavruša, Kačer, Kubýk, Venca, Luďa, Tom, Ted, Matěj, Ondra Bouška, posila Gaspacho, nečekaný host Simon
