Již šestý ročník discgolfového turnaje Czech Open se konal na tradičním pražském hřišti na Vypichu. Vyvrcholení české discgolfové ligy a zároveň mistrovství ČR mělo jako každým rokem hojnou účast. Kromě skalních hráčů, kteří nevynechají jediný ligový turnaj, nechyběli ani zástupci zahraničních týmů, z nichž někteří přijeli dokonce až z dalekého Švédska. Početné zastoupení měla i ženská liga rozšířená i o nejmladší členku turnaje Julinku, která se toho času ještě choulila v bezpečí u mámy Evex. Termín 10.10.-12.10. dával předzvěst podzimním rozmarům počasí a když se všichni účastníci sešli oné soboty v 8,30 pod Ladronkou, byla mlha hustá tak, že by se dala krájet. Všichni se však již těšili na skvělý turnaj na jednom z nejhezčích hřišť v celé ČR. Na hráče čekalo celkem 18 rozmanitých jamek různé délky a obtížnosti, spoustu OB i jedna staronová a velice zajímavá jamka č.11 "Přes jámu?".
Každý se s náročností hřiště vypořádával po svém. Již po prvním kole se pomalu začaly rýsovat výsledky jednotlivých hráčů a přilehlá křoviska ukrývala ztracené disky. Výborný oběd v nedaleké restauraci však dodal všem potřebných sil a když se na začátku druhého kola všechny skupiny rozešly na svá výhoziště, svítilo už krásně sluníčko. Druhé kolo probíhalo obdobně, každý se snažil předvést maximum a do čela výsledkové listiny se začínali prodírat favoriti turnaje. Na jamce č.8 hráči předváděli svou přesnost trefením se na ostrov a dále citlivost hodu při obkroužení stromů bez pádu do OB a tedy udržením se na fairwayi. Na již výše zmíněné jamce - "Přes jámu" si naopak mohl každý hráč vybrat svou optimální cestu směrem ke koši (zprava, zleva, přímo rovně, horem) sám dle svých schopností a zkušeností. Tato jamka, která byla mimochodem asi i tou divácky nejatraktivnější, a to vzhledem k jejímu umístění i drahami letu disků, si vyžádala i své oběti v podobě driverů zaseknutých vysoko v korunách stromů, které se však následně podařilo s větší i menší námahou i důvtipem dostat zpět do povolaných rukou. V rámci turnaje probíhala zároveň i populární hra o tagy v rámci jednotlivých skupin.
Po ukončení druhého kola se všichni odebrali pod střechy svých pevných či přechodných příbytků. Většina hráčů přijala na ten večer pozvání k Marťákovi do jeho prostorného domu v Lipencích, odkud se pak všichni odebrali do blízké restaurace na večeři a příjemné posezení u nápojů všeho druhu. Někteří účastníci, např. Dr. Úd, však byli znaveni a alkoholicky syti již z předchozího večera, proto toto společenské zařízení opustili už po požití 2 coca-col, a tedy dříve, než všichni ostatní. Party pokračovala ještě u Marťáka doma, a to do časných ranních hodin. Ráno se pak všichni (někteří za pomoci „růžového zázraku“) nadšeně odebrali zpět na kurz. Mlha se opět rozpustila a sluneční paprsky povzbuzovaly všechny hráče k podávání těch nejlepších výkonů. Finále se jako tradičně zúčastnilo 5 nejlepších hráčů, kteří soupeřili o titul mistra ČR.
Výsledky jsou následující: v kategorii OPEN zvítězil švédský hráč Johan Bexelius, na druhém místě se stejným počtem bodů se umístili současně Daniel Hokeš a Lukáš Filandr, třetí místo obsadil Martin Slížek. V kategorii WOMEN zvítězila reprezentantka Zdeňka Kosková, druhá byla Vendula Skalková, třetí Kamila Brückerová. Po skončení turnaje si vzhledem ke krásnému slunečnému počasí šlo ještě několik nadšenců zasoutěžit o tagy, jiní chytali pod Ladronkou poslední sluneční paprsky, přičemž zbytek účastníků se již rozprchl domů do všech koutů ČR i dále. Zajímavou tečkou za skvělým turnajem se stala diskuze mezi Dejwidem a dnes již pouze příležitostným hráčem Sluncem o tag, kdy argumenty většiny musely ustoupit fyzické převaze silnějšího. O správnosti tohoto rozhodnutí se horlivě debatovalo ještě cestou domů v plzeňském i českobudějovickém voze.
Shrnuto a podtrženo: senzační turnaj, skvělá parta, příznivé počasí, co víc jsme si mohli přát. A proto se již těšíme na další ročník.
