Tradiční turnaj nezklamal a stejně jako v posledních letech nabídl spíše podzimní, než jarní podmínky ke hře. Kolují sice pověsti, že dokonce sněžilo, ale to si jen někteří přejí vypadat dostatečně tvrďácky nebo nepoznají rozdíl mezi sněhem a kroupy.
Letos se na Chrast sjelo celkem 12 týmů, z toho čtyři takové, které na ligových turnajích vídáme málo nebo vůbec. Rainbow Banana, Cookie Monsters, Mamas & Papas a Frozen Angels byly některým zavedeným týmům srovnatenými protivníky. Je totiž třeba říct, že svou běžnou sestavu přivezly do Chrasti jen asi tři týmy. Jiné pak měly buď málo hráčů nebo daly šanci mladší generaci.
Zápasy tak měly různou úroveň, obecně lze říci, že spíše průměrnou. Divák bažící po atletických výkonech se moc nenamlsal, což ale neznamená, že by byl nedostatek vyrovnaných zápasů a dramatických koncovek. Naopak. Mnoho papírově jasných utkání bylo nakonec rozhodnuto až v posledním bodě.
Všemi očekávané představení bylo kvůli počasí přesunuto z openair prostředí do párty stanu. Nastal tak boj o místa a zadní řady měly z divadla dostupnou pouze audio stopu. Tématem letos bylo zpracování přezdívek či jmen českých ultimate hráčů, a tak se na „pódiu” předvedl např. Blesk, Gaspacho či Hruška. Největší úspěch pak jednoznačně sklidila ucpaná Hradecká, pohádka o Údovi a Frndě a také vystoupení siamských dvojčat Elfa a Gymliho.
Nedělní hry byly chvílemi lehce chaotické, když nikdo nevěděl, zda se mají hráči řídit podle jinglů nebo času, ale veškeré obtíže se překonaly díky dobré náladě všech zúčastněných. Byla děsná zima, dopoledne padaly zmíněné kroupy, ale pak se bohové počasí trochu slitovali a poskytli sem tam polojasnou oblohu. Nastala tak situace, kdy si - s trochou nadsázky - bylo možné z jednoho turnaje odvézt jak omrzliny, tak spáleniny.
Ale hráči ultimate jsou již dávno podobnými vrtochy počasí zoceleni, takže se dá předpokládat, že i příště bude turnaj v Chrasti bohatě obsazen. Za všechny hráče děkuji organizátorům za dávku kultury a těším se za rok zas!
