Pořadatel: Atrofované ruce
Datum: 5.- 6. 4. 2008
Místo: Borský park, Plzeň
Ročník: 6.
Počet hráčů: 27
Už pošesté se sešla česká discgolfová elita v Borském parku v Plzni, aby otevřela další ročník české discgolfové ligy. Hráčů se sešlo víc než dost, což se v sobotu ráno neobešlo bez mírných organizačních problémů, především s nedostatkem skórkaret a také košů! Vše se ale rychle vyřešilo, takže se všichni mohli s mírným zpožděním (jak už je v naší české lize normálem) vrhnout po hlavě do hry. Hrálo se na obou kurzech, takže někteří v sobotu ráno začínali na horním kurzu a některé skupiny na dolním kurzu s tím, že si to po obědě pěkně prohodili. To je jedna ze zvláštností tohoto turnaje, která je tak trochu na úkor toho, aby si všichni hráči zahráli co nejvíce jamek (plné dvě osmnáctky). Oba kurzy se totiž liší svým parem- červený má 62 a modrý 52- takže při sobotním obědě, na rozdíl od jiných turnajů, není možné se všemi soupeři porovnávat své nahrané skóre. Můžete se srovnávat pouze s těmi, kteří hráli stejný kurz jako vy. Komplexní srovnání je možné až v sobotu večer, kdy všichni mají odehrané oba kurzy. V neděli pak hrají všichni horní kurz a finále se hraje pro změnu na dolní louce.
Nejlépe se s nástrahami hřiště potázal opět Dany, který v prvních dvou kolech nenašel konkurenta. Na horním (červeném) kurzu zahrál solidních 69 hodů, čímž si vybudoval docela solidní náskok a na spodním kurzu vyrovnal rok starý rekord kurzu Marka Trubla - 54 hodů! A jeho náskok po sobotě byl devět hodů! Za ním se vytvořila skupinka stíhačů tvořená Údem, Lukášem a Márou z Pohoře, který opět předváděl své zabijácké palcové overy na vzdálenosti kolem sta metrů! To Lukáš dokáže svým Destroyerem, ale i jinými drivery, hodit hodně přes sto metrů a musím říct, že v současné době je asi nejlepším českým hráčem v této „disciplíně“. A to ještě dokáže skloubit délku svých hodů s přesností, což ho předurčuje k dobrým výsledkům! Pouze v nedělním (třetím) kole byl schopný někdo Danyho přeházet, on zopakoval svých 69, o jeden hod byli lepší Úd a Mára. To ovšem Danyho náskokem nijak neotřáslo a nakonec si přes finále, které opět zahrál nejlépe, dokráčel pro suverénní vítězství. Druhý byl „věčně druhý“ Dr.Úd a o třetí místo se museli rozhodit Lukáš s Márou, když Mára během finále ztratil svůj tříhodový náskok na Lukáše. V rozhozu byl šťastnější Lukáš a obsadil třetí místo. Finále si ještě zahrál Marťák, ale jeho ztráta byla moc velká na to, aby mohl ještě zamíchat pořadím a pohlídal si své páté místo.
Na tomto místě bych se rád pozastavil u dlouhodobé soutěže jménem „Tag challenge“, která se v naší lize hraje už od zimní Pohoře. Každý hráč si může za pedesátikorunu koupit číslo natištěné na koženém přívěšku a o tyto čísla se potom hraje - účelem je získat co nejnižší číslo (jedničku tudíž drží v současnosti Dany). Toho můžete dosáhnout tak, že před každým kolem na turnaji, ale i při tréninku s kamarády, vyhlásíte soutěž o Tagy a každý ze skupiny musí dát „do placu“ číslo, které právě vlastní. Po konci kola si hráč s nejlepším skóre v daném kole bere nejnižší číslo a pak ostatní rozebírají zbylá čísla až k nejvyššímu číslu za nejhorší výkon. Neznamená to ale, že když skončíte na turnaji třeba čtvrtí, že máte automaticky číslo 4. Ve vaší skupině mohli být například čísla 3,7,8,13,19,25, takže například s druhým nejlepším výsledkem v daném kole si přivlastníte sedmičku. Po českých kurzech v současnosti putuje už kolem třicítky čísel a jejich rotace je opravdu veliká a dělá to hru zajímavější a soutěživější. Konec prvního ročníku je plánován na srpnový turnaj na Pohoři, kde dojde k vyhlášení výsledků a ocenění těch nejlepších.
Ale zpátky k ADD. V kategorii žen se v letošní sezóně poprvé budou počítat body zvlášť, takže vítězka turnaje vždy získá 100 bodů a ne jako v minulých letech určitou poměrnou část, která vycházela z umístění žen v pořadí mezi muži. To znamená, že počítání bodů v lize bude přehlednější a boj o body by mohl být ke konci roku také mnohem zajímavější. Plzeňského turnaje se zúčastnilo 9 žen a musím říct, že svou reprezentační formu potvrdila Zdeňka, která vyhrála opravdu o parník - o třicet hodů. O svém vítězství hlavně rozhodla na horním, náročnějším kurzu, kde své soupeřky deklasovala (na spodním hrála stejně jako Evex a Vendulka - 76). O druhé místo se podělily dvě právě řečené hráčky, i když původně figurovala Evex na druhém a Vendy na třetím místě (takto dostaly i diplomy), ale po přepočítání výsledků se ukázalo, že obě nahrály stejné skóre a dostaly tak do ligy stejný bodů. Napadá mě jedna oblíbená filmová replika: „Trvám na opakování ceremoniálu!“. Jinak se holky opravdu činily a s náročným kurzem se porvaly všechny se ctí.
Takový fórky nakonec, jako že Zdeňka přeházela o tři hody Cimpyho, nebo že trio Dejvído, Šéďa a Mareček (odvěcí konkurenti) nahrálo naprosto stejné skóre, či že Kundál v příštím roce hledejte u Hokešů, už ani rozmazávat nebudu, stejně už to všechno dávno víte. „Good vlak!“*)
*) „Good vlak!“ –česko-anglická hláška oblíbená především na české discgolfové scéně.
