Co z toho plyne? Že do českého ultimate jen velmi těžce proudí peníze zvenčí. Sehnat sponzora je obtížné až nemožné, získat grant od města či kraje je docela administrativně složité. Jistěže nepíšu nic nového, všichni, kdo si něco z výše uvedeného zkusili, tak moc dobře vědí, o co se jedná. A tak si hráči většinou vše platí sami, to znamená náklady na sezonu dle počtu turnajů a účasti v reprezentacích 5 tisíc, nebo taky 20 tisíc.
Frisbee hráči v česku jsou ale chytrý kluci a holky. Stačí udělat turnaj, vydělat balík peněz a přihodit je do týmové pokladny. Na to samozřejmě přišli frisbee hráči i za hranicemi, turnaje ve Vídni či Berlíně to dobře ilustrují. Takže si tým udělá turnaj, vydělá na něm 10 tisíc a zase je veseleji.
Tak kde je problém? Vytváříme si navzájem nepříjemnou spirálu. Turnaje jsou dražší a dražší, což lze kompenzovat tím, že si také uděláme turnaj, abychom něco vydělali, případně na tom existujícím zkusíme vydělat víc peněz. Není to zbytečné? Dělá-li český tým turnaj pro české týmy, je trochu kontraproduktivní jej dělat pro zisk. Udělá-li to každý, ve výsledku na tom budeme zase přibližně stejně. Jediný, kdo na tom bude (o dost) hůř, budou ty týmy, které turnaj neudělají.
Doteď mluvím o "komerčních", tedy neligových turnajích, které týmy dělají, protože chtějí, protože je to baví, protože cokoliv. Bohudík žijeme v kapitalistickém systému a každý může určit cenu své práce na úroveň, kterou uzná za vhodnou. Udělat turnaj, to je pořádný kus práce. Zatím můžeme v České republice prodávat své výrobky za neregulovanou cenu. A buď si to koupím, nebo nechám být. Je to tak dobře. A když udělám turnaj s kvalitním zázemím, perfektními službami, koncertem živé kapely, mám plné právo za něj chtít balík peněz. Je ale nutné na něm zároveň vydělávat 30% rozpočtu? Jasně že jde o odměnu za práci s celou akcí. Roztáčíme si ale zmiňovanou spirálu rychleji a rychleji. Když se podaří sehnat hřiště za babku na víkend při kurzu 1 babka = 8 tisíc, asi není nutné držet standardní team fee 2-2,5 tisíce korun. Je supr, že jsem sehnal pěkné hřiště za málo peněz, takže turnaj nemusí vyjít člověka na 5 stovek, ale na 4 stovky.
Celá spirála má jeden veliký negativní efekt. Na rozvoj. Pracujícímu člověku je vcelku jedno, jestli ho víkend stojí 6 nebo 7 stovek. Pak je ale čím dál větší skupina studentů středních škol, kteří mají účast na turnajích pevně svázanou s tím, co je to bude stát. Vím, že když vznikaly dnes tradiční turnaje, tak středoškolák na turnaji byla velká výjimka, žák základní školy maximálně tak budoucí v kočárku u hřiště. Dnes je to trochu jinak. A jestli chceme, aby komunita rostla, tak kromě ohromné dávky práce VR ČALD tomu lze pomoct i tím, že nebudu dělat zbytečně drahé turnaje.
Námitka ctihodnosti! Píšeš, že tu máme kapitalistický systém a tatíček Klaus říkal něco o tom, že vše vyřeší neviditelná ruka trhu. Vyřeší, vznikly a budou vznikat low cost turnaje, které budou bojovat cenou o to, aby přetáhly pár velkých dospělých týmů, aby si "středoškolské" týmy měly proti komu zahrát a měly soupeře o stupeň kvalitnějšího a něco se naučily. Ale proč ten rozvoj trošku neurychlit?
A teď druhá kapitola, asi ještě důležitější, než předchozí apel, nad kterým se můžete pousmát a pokračovat dál. Liga. Systém ligových turnajů se čas o času lehce promění, stejně jako jejich cena. Také se stane, že roste. A roste víc, než o 2% roční inflaci a zvýšení DPH. Pro pořadatele turnaje ligové soutěže ČALD platí několik pravidel, mezi kterými je i celkem vágní formulace, že by turnaje měly být cenově dostupné pro studenty.
Liga je něco, na co lze lákat nové hráče. Dobrý sportovec, kterého chcete přitáhnout k ultimate, je vždy soutěživý typ. A na hraní jenom začátečnických turnajů nikoho moc neutáhnete. Takže je fajn, že máme v openu, mixu i women kategorii v hale vícestupňový systém, kdy je nutné sehrát kvalifikaci o vyšší soutěž. Pojem "1. liga" pak už má nějaký význam. Je pak ale zásadní problém, když se cena ligového turnaje přiblíží ceně komerčního turnaje. Což může mít jen dva důvody: a) na turnaji chceme jako tým něco vydělat, b) turnaj levněji udělat nejde.
A jsme u slibovaných 100 Euro pro tým. Pořádání slovenských turnajů má přísnější formulaci o ceně - pořadatelský tým může vydělat maximálně 100 Euro, další zisk jde asociaci. Přičemž pořadatelský tým platí startovné. Přeloženo - pořadatel na turnaji nevydělá nic, ale jeho tým hraje zdarma. Systém, který má hlavu a patu. Na ligovém turnaji není potřeba mít večer živou kapelu a perfektní snídani. Oproti komerčnímu-fun turnaji odpadá spousta práce. Je to ligový turnaj a jde o hru, ne o zábavu okolo. Tedy alespoň by jít mělo, pokud se chce ultimate stát skutečným sportem a překročit "hippies" styl ze dřevních dob ultimate.
Mimo běžné snídaně, klidně řešené balíčky pro tým, jde náklady na turnaj ořezat o další věci. K turnajím patří večeře a večerní párty. Každý hráč je svéprávný a když si chce koupit drink, tak to udělá sám a nepotřebuje k tomu welcome drink od pořadatele v ceně startovného. Na lize to fakt není potřeba. Pojďme zkrátka dělat ligové turnaje metodou ACAP - As Cheap As Possible. Že to jde, ukázali třeba 3SB u finálového turnaje 1. ligy v Lomnici nad Lužnicí letos v září (nízké startovné díky podpoře města, na turnaji tým nic nevydělal). Jen je potřeba opravdu chtít.
Článek nevyjadřuje stanovisko redakce, jde o soukromý názor určený k další diskuzi zde či na turnajích.